Kdo blokuje rozvoj Brna?

Rozsudky soudů o žalobách rozzlobených občanů potvrzují, že úřady pod vedením ODS nepostupovaly při pořizování územních plánů legálně. Aby politici ODS odvrátili pozornost od svých chyb, snaží se teď vytvářet mediální obraz, že za všechno vlastně můžou zelení.

Důležité dopravní stavby na jižní Moravě mají problém se zákonem. Přípravy dálničního spojení na Vídeň, rychlostní silnice R43 z Brna na sever i odsun brněnského hlavního nádraží v uplynulých dvou letech zastavil rozsudek soudu, a to proto, že v jejich přípravě shledal nezákonné postupy úřadů. Shodou okolností v čele politické reprezentace v době, kdy se nezákonnosti staly, byla vždy také ODS. Její brněnští volební kandidáti však nyní unisono tvrdí, „za všechno můžou zelení a jejich obstrukce“. Jaká je však realita? Jsou zelení skutečně tak mocní, že ovládají jihomoravské soudy? Nebo je to spíš tím, že předchozí vedení města i kraje postupovalo nezákonně a politicky účelově ohýbalo paragrafy? Že se takové zjištění ODS nehodí a zoufale hledá „na koho to hodit“, je nasnadě.

Rozvoj pokračuje

Jako náměstek primátora pro rozvoj vím, že rozvoj v Brně se v posledních čtyřech letech rozhodně nezastavil. Pokračuje výstavba moderního univerzitního kampusu v Bohunicích, významné světové firmy, jako třeba Honeywell, rozšířily v Brně svá vývojová centra. Běží také řada projektů bytové výstavby, v Brně vyrostly dva nové bazény, zrychlila se příprava a výstavba cyklostezek a in-line tratí, dokončuje se nová velká atraktivní expozice v ZOO, byla zahájena dlouho odkládaná oprava unikátní vily Tugendhat – památky UNESCO, a tak bych mohl pokračovat. Má-li však z dlouhodobého hlediska rozvoj a jeho plánování nějaký skutečný limit, pak je to neexistence krajského územního plánu, bez kterého nelze stanovit vhodné trasy významných silnic. To však nezpůsobili zelení.

Územní plán promlouvá z historie

Poslední platný krajský územní plán brněnské aglomerace pochází z roku 1985 a ten vhodnou trasu pro R43 neřeší. Navíc asi všichni tušíme, že tehdejší úvahy o potřebách ochrany města před tranzitní dopravou a požadavcích na ochranu zdraví a životního prostředí jsou už dávno překonané. Samospráva kraje, na které se vždy ODS podílela, však nebyla od svého vzniku dosud schopna připravit nový, aktuální plán. 

Trasu dálničního spojení na Vídeň taky krajská samospráva nedokázala vyřešit. Územní plán Břeclavska soud zrušil loni na podzim. Politický tlak na prosazení jediné, přitom dražší a  ekologicky horší varianty, byl tak silný, že šel až za hranu zákona.

Modernizaci železnice v Brně také zablokovala ODS. Spojila ji totiž s nesmyslně megalomanským projektem odsunu nádraží z centra. Kdyby občanští demokraté připravili něco střízlivějšího, reálnějšího a koncepčně modernějšího, mohlo být už dávno hotovo. Místo toho, bůh ví proč (že by sliby různým sponzorům?), trvala ODS vždy na totálním odsunu nádraží z centra, který Brňané nepřijali.

Moderní Brno místo století páry

Kdyby se při přípravě územních plánů postupovalo maximálně otevřeně vůči veřejnosti a v souladu se zákonem, mohlo mít Brno v územním plánu nová, moderní řešení dopravních staveb. Místo toho vězíme v pasti starých řešení (Hitlerových dálnic a prvorepublikových odsunů nádraží), která někteří nejsou schopni opustit, s argumentem, že „už o nich sníme“ víc než 80 let. Není fakt, že tato řešení byla takříkajíc šita na míru parním lokomotivám, už samo osobě důkazem jejich zastaralosti?

Moderní alternativy přitom existují. Stačí jen připustit si, že o nich lze uvažovat.