Proč brněnský magistrát spolu s oznámením o neplatných podpisech pod peticí za referendum nezveřejnil jejich konkrétní seznam? A proč rozhodnutí úředníků vykonávajících státní správu v médiích vysvětluje politik, který do jejího výkonu nemá co zasahovat?
Tento týden médii proletěla zpráva, že téměř 8 z 21 tisíc podpisů pod peticí za vyhlášení referenda o poloze brněnského hlavního nádraží je neplatných. Alespoň tak to tvrdí magistrát a obsáhle komentuje v médiích náměstek primátora Kotzian. Zarážející však je, že ani veřejnost a dosud ani petiční výbor neobdrželi klíčový důkaz, který by toto tvrzení mohl doložit či vyvrátit: tedy soupis konkrétních podpisů, které magistrátní úředníci vyhodnotili jako neplatné. Takový seznam je totiž důležitý nejen kvůli přezkoumatelnosti úředního rozhodnutí a jeho veřejné kontrole, ale také proto, aby ti, kteří podepsali, si mohli dohledat, zda právě jejich podpis byl zpochybněn, například kvůli čitelnosti. Pak by se totiž obratem mohli podepsat znovu a „čitelněji“, bez rizika, že budou následně označeni za „podvodníky“, kteří se podepsali vícekrát.
Zatím je však evidentní, že nezveřejnění seznamu spolu s textem rozhodnutí hraje do karet politikům, kterým se při představě konání referenda, nota bene vyvolaného zdola, zrychluje tepová frekvence a žene krev do hlavy. Jak snadné je nyní ostouzet organizátory sběru podpisů vytahováním jednotlivostí typu pětkrát podepsaného občana, když se petiční výbor nemůže bránit, protože nemá v ruce podklad, který mu magistrát měl doručit jako součást svého rozhodnutí. Jak máme věřit v nestrannost úředního postupu, když místo úředníků vysvětluje rozhodnutí magistrátu v České televizi „politický“ náměstek Kotzian, který se netají tím, že dát lidem možnost rozhodout vleklý spor o nádraží prostě nechce.
Denunciační kampaň proti referendu staví na tvrzení, že o poloze nádraží přece rozhodne stát, takže hlasování Brňanů je zbytečné. Opak je však pravdou. Město Brno je významným spoluinvestorem přestavby železničního uzlu. Bez miliardových investic města a jeho výslovného souhlasu v rámci všech povolovacích řízení není možné nádraží z centra odsunout. Tak obří stavbu nemůže stát uskutečnit proti vůli města. Pokud tedy občané v referendu zaváží své zastupitele, aby učinili všechny kroky k modernizaci nádraží v centru, na stávajícím místě podél ulice Nádražní, pak to bude jasná stopka pokusům odsouvat nádraží do nevýhodné polohy kamsi za Zvonařku (o důvodech proč je výhodnější zachovat nádraží v centru se dočtete například v tomto mém textu). A právě toho se Kotzian a jeho političtí partneři nejvíc bojí. Kdyby si totiž byli jisti tím, že dokáží svůj záměr před veřejností obhájit, nebáli by se dát lidem možnost v referendu konečně rozhodnout.
